Úplněk
Měsíc můžeme na pozemské obloze sledovat v roztodivných podobách. Někdy jej vidíme jako úzký srpek, jindy má podobu dorůstajícího půlměsíce. Ve vzácných chvílích dokonce zakryje Slunce, nebo vstoupí do pozemského stínu a zbarví se do červena. Nejvíce pozornosti ovšem mezi lidmi vzbuzuje úplněk. Právě období úplňku se těší mnohem větší pozornosti než jiné fáze našeho souseda. Je pravda, že měsíční cyklus se v této chvíli dostává přibližně do své druhé poloviny a že začíná po úplňku „ubývat“, jinak se ale neděje nic zvláštního. Sporná je i samotná doba úplňku. Bez pomocí dalekohledu totiž nelze úplňkový Měsíc dobře rozlišit a běžně se stává, že lidé nazývají úplňkem dobu, která dělí od „magické“ fáze i dva dny. Velká pozornost byla úplňku věnována v dobách, kdy se svítilo jenom čadícími loučemi, ohněm v krbu nebo svíčkami. Před několika staletími bylo totiž měsíční světlo vzácným zbožím a rozhodně ho neměli rádi lupiči, kteří pod pláštěm tmy obírali pocestné. Za jasné úplňkové noci se dalo i cestovat, což bylo jindy velmi nebezpečné. Na některých místech se dokonce podél cest odstraňovala kůra ze stromů, aby bylo světlé obnažené dřevo lépe vidět při měsíčním světle.
Škola pro magické bytosti
(.., 24. 7. 2015 19:34)